Šumavské hory – to není jen nádherná příroda a krajina, ale i místo pozoruhodné historie lidí. Je fascinující skutečností, že právě na samém prahu dějin tohoto kraje se tu setkáváme s výjimečnou osobností poustevníka Gunthera – Vintíře, kterého tradice charakterizuje jako misionáře, diplomata, mírotvorce a stavitele cest a mostů mezi národy.
Po nucené přestávce, podmíněné minulými politickými poměry, dnes opět nacházejí novodobí poutníci z Čech i Bavorska cestu ke kostelíku a studánce sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, jediný tohoto zasvěcení na světě, je od poloviny devadesátých let opět živým duchovním střediskem celého kraje. Při obnovených poutních slavnostech se zde scházejí nejen Češi a Němci, ale i příslušníci jiných národností. Po letech záměrné devastace je nyní kostel postupně opravován a restaurován. Poněvadž z původního interiéru se toho zachovalo jen velice málo, začalo se uvažovat o novém zařízení svatyně.
Sklářská výtvarnice ze Zbraslavi u Prahy, Vladěna Tesařová, která svůj druhý domov nalezla právě v Dobré Vodě u Hartmanic, přišla s návrhem vytvořit v kostele sv. Vintíře oltář ze skla – skleněné třídílné oltářní retabulum, jehož ikonografický program by připomněl stále inspirující osobnost patrona kostela a zároveň společné náboženské a kulturní tradice národů střední Evropy. Použitým materiálem by dílo navázalo na věhlas Šumavy, jako tradiční sklářské oblasti.
Díky zájmu a podpoře města Hartmanic, Regionální rozvojové agentury Šumava, církve, Spolku sv. Vintíře v Rinchnachu, sponzorů, poutníků a ctitelů sv. Vintíře se v roce 2001 podařilo získat významnou část prostředků na realizaci oltáře z Programu obnovy venkova, programu Phare CBC a Česko-německého fondu budoucnosti. Svého druhu zcela jedinečný monumentální skleněný oltář ještě v témže roce realizovala Vladimíra Tesařová v dílně, kterou si, včetně tavící pece, pro tento účel zřídila ve svém domě přímo v Dobré Vodě u Hartmanic.
Oltářní retabulum je pojednáno jako třídílný reliéf o rozměrech 4,5×3,2 m, který z vyvýšeného kněžiště ovládá celý prostor jednolodního kostela. Pozornost upoutává hned při vstupu do svatyně.
Střední – největší část triptychu znázorňuje ústřední téma křesťanství: Kristovu oběť na kříži. Na pásce uprostřed nad výjevem s četnou stafáží je latinský text z evangelia sv. Jana: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“ (Jan 15, 13).
V postranních křídlech triptychu jsou spodobněny jednak postavy světců, které mají historický i osobní vztah k osobě sv. Vintíře, a jednak jsou to světci společně uctívaní národy v prostoru střední Evropy, zejména pak v Čechách, Bavorsku ale i v Uhrách. Je zde tak zdůrazněna myšlenka univerzálnosti křesťanství, společných duchovních základů našeho kontinentu.
Na levém křídle V. Tesařová sochařsky znázornila (zleva) Vintířovy královské příbuzné v Uhrách – sv. Štěpána a jeho manželku sv. Giselu, dále je tu sám sv. Vintíř, nad nimi Vintířův duchovní učitel opat sv. Gotthard, dále ve světě nejznámější český světec – sv. Jan Nepomucký a královská dcera sv. Anežka Česká.
Na pravém křídle (zleva) jsou představeni: Vintířem zvlášť uctívaný pouštní světec, předchůdce Páně, sv. Jan Křtitel, dále „vévoda české země“ sv. Václav, patroni Evropy sv. Cyril a Metoděj, nad nimi řezenský biskup sv. Wolfgang, Vintířův příbuzný – císař Jindřich II. svatý a konečně sv. Ludmila.
Oltář chce aktuálně oslovit co nejširší publikum, ukázat na Krista a na ty, kteří jej včetně Vintíře věrně následovali. Svůj život žili v Boží milosti plně pro druhé. Živé příklady života světců jsou světlem i v dnešní době. Dílo tak směřuje k povzbuzení víry návštěvníků svatyně a k „větší slávě Boží“.
Oltářní retabulum je zhotoveno ve formě skleněné tavené plastiky z kompoziční skloviny. Jedná se o hluboký basreliéf, kde se jednotlivé postavy již téměř odlepují od pozadí. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun se jedná o dílo ve skle ojedinělé, avšak navazující na tradici zpracování skla na Šumavě.
O tvůrci skleněného oltáře Vladěně Tesařové (1958) se dá říci, že se skleněnými plastikami větších rozměrů má zkušenosti, neboť zhotovila již několik takových reliéfů pro nejprestižnější bankovní domy v Praze (např. KB Malostranské náměstí, ČS Vodičkova ulice a jiné). Její tvorba byla ovlivněna na Umělecko-průmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Už během studia byly její práce prezentovány na výstavách v Japonsku, USA, Itálii, Belgii a v Kanadě, úspěch sklidila na EXPO Sevilla ’92, pochopitelně i doma, zejména v pražských galeriích. Umělecké objekty ze skla Vladěny Tesařové vyžadují při realizaci neuvěřitelnou trpělivost vzhledem k vysilující práci s křehkým materiálem.
Umělkyně žije a tvoří ve Zbraslavi u Prahy a v Dobré Vodě u Hartmanic.
PhDr. VLADIMÍR HORPENIAK
Co řekli o oltáři.