Místo | Vzdálenost (km) | Čas (hod) Vycházkovou chůzí | Nadmořská výška (m) | |
Hartmanice | 0,0 | 90,6 | 0:00 | 700 |
Kundratice | 1,5 | 92,1 | 0:15 | 690 |
Palvínov | 2,5 | 94,6 | 0:45 | 650 |
Mouřenec | 2,0 | 96,6 | 0:30 | 610 |
Annín | 1,0 | 97,6 | 0:15 | 530 |
Nové Městečko | 1,0 | 98,6 | 0:15 | 530 |
Nuzerov | 3,5 | 102,1 | 1:00 | 560 |
Červené Dvorce | 2,0 | 104,1 | 0:30 | 480 |
Sušice | 2,0 | 106,1 | 0:30 | 470 |
Celkem | 15,5 km | 4:00 hod |
Z Hartmanic se stezka ubírá přes Kundratice a Palvínov po převážně polních cestách až na vrchol Mouřence, kde stojí kostel sv. Mořice. Odtud pokračuje po značené červené turistické značce při zlatonosné řece Otavě až do Sušice.
Kundratice leží v kraji tzv. „ovesných baronů“ – drobné šlechty, která zde žila z držby zemědělských a lesních pozemků a provozu nevelkých hospodářství. První zmínka o Kundraticích je z roku 1360. Ve středověku zdejší osadníci rýžovali a dolovali zlato, později se většina obyvatel věnovala zemědělství.
Zámek Kundratice – Jedná se o empírovou stavbu nad renesančním přízemím s částečně dochovanými klenbami.
Na vrchu Mouřenci měl Vintíř svou poustevnu a toho času zde prý také založil kapli sv. Mořice. Nyní na tomto místě stojí románsko-gotický kostel sv. Mořice.
Kostel sv. Mořice – sloužil jako farní kostel pro osady v okolí. Je zasvěcen stejnému světci jako Vintířův mateřský klášter v bavorském Niederalteichu. Kostel je pozdně románská jednolodní stavba z roku kolem 1230. Kostel byl několikrát upravován. V roce 1993 byly objeveny a následně také restaurovány vzácné nástěnné malby ze 14. století. Na severní straně hřbitova se dochovala barokní kostnice z 18. století.
Obec pod vrchem Mouřenec má za sebou taktéž bohaté vlastní dějiny. Papírna, mlýn, sklářská huť, pekárna, kolébka českého rubínového křišťálového broušeného skla, proslavená za působení věhlasných sklářských rodů. Nejvýznamnější skláři našli místo posledního odpočinku v kapli s hrobkou nad sklárnou. Na protilehlém pravém břehu Otavy vznikl v roce 1957 první autokempink v Československu. Vyhledávanou gurmánskou pochoutku odedávna představoval šumavský pstruh. Jedni z nejlepších pocházejí právě z annínské rybářské odchovny.
Název podhorské vísky neznamená snad nouzi obyvatel, ale je zkomoleninou německého výrazu Nüsserau, volně přeloženého jako Ořešná. Z Nuzerova se otvírá impozantní výhled na celou Dlouhou Ves, pásmo vrchů s hradem Kašperk i na vzdálený vrchol Sedla (902 m n. m.) se zbytky starého keltského hradiště.
Vrchy nad Nuzerovem se jmenují Stráže. Kdysi měly tvořit součást ohňových signálních míst. Na vrších v případě ohrožení země vpádem nepřátelských vojsk zapalovaly stráže připravené hranice dříví. Zní až neuvěřitelně, že během několika mála hodin světelné poselství dorazilo do Prahy.
Les, který se rozkládá vpravo při cestě z Nuzerova, ukrývá dvě zajímavosti. První, k níž se dá odbočit na vrcholovém bodu cesty, se nachází asi 400 metrů vlevo. Jedná se o zdivo bývalé lesní kaple. Místní pověsti hovoří o hlásce hradu Kašperku. Doložena je epizoda poustevnická. Na kraji lesa přímo u vsi se nacházejí dvě vlčí jámy. Jedna je vcelku zachovaná, druhá zčásti zaházená. Do těchto důmyslných pastí pomocí návnady, tzv. újedě, chytávali lidé dříve vlky.
Z Nuzerova klesá stezka zpět k Otavě. Řeky se těsně dotkne na Pátečku, kde stával v minulosti vyhlášený Dirnhoferův hamr. V sousedních Červených Dvorcích žil řadu let významný hudební skladatel Jaroslav Křička. Podél Otavy nás stezka dovede přírodním parkem Luhem asi po pěti kilometrech do Sušice.
Protože město je popsáno v řadě turistických průvodců, samo vydalo množství propagačních materiálů a zřídilo pro návštěvníky informační středisko, není třeba podrobněji se rozepisovat o kolébce českého sirkařství, městu proslaveném obchodní činností a rýžováním zlata, i centru turistického ruchu celého horního Pootaví a Pošumaví. Nikdo by neměl opomenout návštěvu Muzea Šumavy, prohlídku kostelů sv. Václava, Nanebevzetí Panny Marie a klášterního sv. Felixe z Cantalicia, stejně jako vystoupit na dva blízké kopce. Na nižší Stráži se nachází barokní poutní kaple Andělů Strážných, na vyšším Svatoboru potom známá rozhledna.